Jdi na obsah Jdi na menu
 


úsek r PS Ruské Domky - r PS Poštorná

Popis

od soutoku Dyje s Moravou na sever
V místech, kudy vedl ŽTZ, se nyní nachází západní strana oplocení obory Soutok. Jde o klasický drátěný plot umístěný na betonových sloupech. Vzhledem k jarním záplavám z Dyje jsou na některých místech sloupy vykloněny od řeky směrem do vnitrozemí. Z naplavenin na plotě je patrné, že toto území bývá na jaře zatopeno.
Použitá mapa 1:50000 je bohužel v jižní a střední části obory značně nepřesná. Oplocení obory je na ní nakresleno u náspu. Ve skutečnosti je o něco více na západ, tam, kde jsem zakreslil průběh ŽTZ. Přesná je cyklomapa ShoCart č. 168, 1:75000.
Dále na sever směrem k Břeclavi je k oplocení obory střídavě použito nového plotu a dřevěných impregnovaných kůlů i ostnatého drátu (původní ŽTZ). Tyto původní ŽTZ jsou pouze překryty novým pletivem. Po celé délce (od soutoku až po severní vjezd do obory) jsou ponechány původní brány a branky.
Od místa, kde oplocení obory zahýbá na sever, jsou ŽTZ odstraněny, jejich průběh lze odvodit pouze ze signálky.
Ve vzdálenosti cca 50m od signální stěny směrem do vnitrozemí byly na nejexponovanějších místech další drátěné zátarasy.
Z historie
Dyje je v jednom místě u Pohanska mělčí. Této skutečnosti využili v roce 1974 nebo 1975 tři východní Němci k emigraci do Rakouska. Měli štěstí, protože mladý pohraničník ve špaku usnul a signální stěna nefungovala, což nebylo vzhledem k záplavám a hustým dešťům neobvyklé.
Budka nad budovou roty Lány, která je pěkně vidět na historických fotografiích objektu, byla hláskou protivzdušné obrany; nesloužila tedy PS.
Na dalších historických fotografiích jsou rovněž vidět záplavy, které rotu postihovaly. Na těchto fotografiích, pocházejících z let 1974-1975, není ještě ani stopa po náspu, který prochází celou oblastí.

Nejméně oblíbeným místem pro službu bývalo stanoviště, kterému se říkalo Vašek. Bylo v blízkosti železničních mostů přes Dyji u Poštorné. Střežily se z něj mosty a přístupové cesty k nim. Neoblíbené bylo hlavně kvůli blízkosti roty a z toho vyplývající hrozbě časté kontroly. Po mostě jezdily vlaky tahané velmi hlučnými rakouskými lokomotivami.
Zajímavosti, důležitá místa

- originální ŽTZ
- originální brány a branky v ŽTZ
- dřevěný pohraničnický most přes Dyji
- objekt roty PS Ruské domy s originálním oplocením
- objekt roty PS Lány
- objekt roty PS Valtice/Poštorná
- neoficiální kvalitní přejezd do Rakouska - blízko místa, kde hranici křižuje železnice na trati Břeclav/Hohenau
- násep procházející celou oblastí

úsek r PS Boří les - r PS Mikulov

od hraničního přechodu Poštorná na západ
ŽTZ se nacházely až na malé výjimky na nezalesněných plocháh, v polích. Po signálce vede nyní z větší části cyklotrasa č. 411 (výjimka je u Bořího dvora-budovy roty PS). V klesání od Rajsny (viz. fotogalerie) k HP Valtice/Schrattenberg (budova roty PS) je dobře znatelný průsek v lese. Porovnáním staré a nové mapy (230 kB) je pěkně vidět rozdíl ve vedení cest u objetku roty PS Rajsna. Od objektu roty směrem na západ k Úvalům vedly ŽTZ přímo u normální cesty, obcházely Úvaly a směřovaly mezi poli dále na sever k Sedleci, kde byla další rota PS. Odtud kolem železniční trati k Mikulovu, kde je další budova roty PS.
Zajímavosti, důležitá místa

- objekty roty PS Boří dvůr, Valtice, Rajsna (nyní hraniční přechod), Sedlec, Mikulov (nyní PČR)
- Rajsna, na které stával špak
- silnice od HP Valtice do Úval, ŽTZ byly v těsné blízkosti silnice
- sklepy v Úvalech, které vedly pod ŽTZ do zakázaného pásma
- silnice, které podle mapy vedou přes hranici do Rakouska, jsou ve skutečnosti hodně nekvalitní „polňačky“ nebo vůbec neexistují

úsek r PS Mikulov -r PS Hevlín

od hraničního přechodu Mikulov směrem na západ
ŽTZ se stejně jako v úseku hraniční přechod Poštorná – hraniční přechod Mikulov nacházely v polích. V této oblasti je více zalesněných ploch, nelze však v žádném případě hovořit o rozlehlejších porostech. Po signálce vede cyklotrasa č. 4 a 41. U Nového Přerova a Březí se ŽTZ nacházely těsně za těmito obcemi.
U obce Jevišovka byl vybudován dřevěný most přes Dyji, v roce 2005 nebudil jeho technický stav velkou důvěru. V roce 2006 most zbourán (buď spadl při povodních nebo byl preventivně stržen). Místo něj se staví nová lávka (viz. fotogalerie).
V květnu 2006 byl otevřen turistický přechod Nový Přerov - Alt Prerau (viz. fotogalerie) a Mikulov - Ottenthal.
Zajímavosti, důležitá místa

- Březí, Nový Přerov – ŽTZ hned za obcemi (v Březí v těsné blízkosti nádraží)
- dřevěný pohraničnický most přes Dyji u Jevišovky (stržen v roce 2006)
- turistické přechody do Rakouska u Nového Přerova a Mikulova

úsek r PS Hevlín - r PS Slavonice ( 3. brigáda PS České Budějovice)

od hraničního přechodu Hevlín na západ
Zmapována pouze oblast od HP Hatě kolem Hnanic, Lukova a Čížova do Vranova nad Dyjí a poté od obce Podmyče směrem k Dyji
Oblast od hraničního přechodu Hatě/Kleinhaugsdorg až po hranici Národního parku Podyjí za Hnanicemi je rovinatá, nezalesněná. ŽTZ zde vedly v polích téměř rovnoběžně s hranicí. O tom, jak se změnila doba, svědčí i cesta mezi vinicemi mezi Unterretzbachem a Mitterretzbachem. Pokud po ní jedete, průběžně o pár metrů překračuje hranici na jednu nebo druhou stranu. Hraniční patníky míjíte jako by se ani nejednalo o dříve tak silně střeženou oblast, ale o např. o hranici mezi dvěma okresy.
V lese západně od Hnanic lze opět pohodlně přejet hranici do Rakouska. V budově roty PS u Hnanic má nyní sídlo pohraniční policie.
V lesích NP Podyjí zahýbaly ŽTZ ze severního směru na západ. Dnes jde o cestu v lese, lemovanou nižšími stromky, po které vede cyklotrasa. V okolí Lukova vedly ŽTZ opět po nezalesněných plochách. Další obec pak slibuje nejzajímavější část této oblasti. Část ŽTZ (jeden z plotů a špak) je zde totiž ponechána jako přípomínka té doby. Za Čížovem vedly zátarasy opět lesy a po chvíli velmi prudce klesaly k Dyji.
U obce Podmyče se nachází bývalý objekt PS, v současnosti využíván Správou NP Podyjí. Od něj vede cesta na křižovatku (podle urovnaného pásu, který ji u křižovatky lemuje, byla tato příjezdová cesta z východní strany rovněž zřejmě oplocená) se signálkou, která přichází z východu. ŽTZ vedly přímo k obci Podmyče a poté kolem silnice č. 398 na Šafov. Dne 1.7.2006 byl otevřen turistický přechod Podmyče - Felling.
Cesta vedoucí k objektu PS Podmyče jej obchází a vede přímo ke státní hranici. Na státní hranici se stáčí k východu a lemuje jí až po I. zónu NP, kde zahýbá zpět na západ a napojuje se na signálku.
Na této cestě (viz. mapa) je i buk, na kterém jsou vyryta čísla udávající, za kolik to měli pohraničníci do civilu.
Signálka v této oblasti je "klasická", asfaltová. Prostor, kde byly postaveny ŽTZ, je již zarostlý. Je ale rozeznatelný podle "srovnání, zahlazení" terénu.
Na hranici I. a II. zóny NP Podyjí v této oblasti se nachází místo pro otáčení vozidel, protože dále na sever již bylo klesání do údolí Dyje příliš velké.
Zajímavosti, důležitá místa
- objekt roty Devět mlýnů u Hnanic (nyní PČR)
- zachované ŽTZ u obce Čížov
- neoficiální přejezd do Rakouska západně od Hnanic
- turistický přechod Podmyče - Felling
- objekt PS u obce Podmyče
- buk s čísly "za kolik" na cestě lemující hranici na jih od údolí Dyje
- místo pro otáčení vozidel na signálce před údolím Dyje

od hraničního přechodu Slavonice na západ
Úsek mezi Slavonicemi a Maříží nezmapován. Průběh ŽTZ se ale dá vyvodit z letecké a turistické mapy.
Podle dostupných informací byla Maříž až za ŽTZ. Pokud obec hlavní silnicí vedoucí na jih k hranicím rozdělíme na západní a východní část, pak kolem celé východní části vede zpevněná cesta odpovídající svým povrchem, šířkou apod. pohraničnickým cestám. Je otázka, zda byla u této cesty po celé její délce i signální stěna anebo byla pouze v severní části a Maříž byla od jihu „nekrytá“.
Západní část Maříže se mi nepodařilo zmapovat.
Od křižovatky signálky se silnicí vedoucí od Slavonic, severně od Maříže, vedly ŽTZ severozápadním směrem dále k obci Kadolec (přibližně v místech, kde dnes vedou dráty vysokého napětí). Průběh je patrný z klasické signálky, která je sice zprvu, mezi polemi, více zničená, později před Kadolcem opět kvalitní. V místech, kde není pole a je více stromů, je zřetelný srovnaný pás vedle signálky porostlý nižšími stromy. Severně nad Kadolcem se ŽTZ připojily k silnici č. 152 (u vyústění signálky na tuto silnici se v trávě nachází dva jehlany). Poté vedly pár stovek metrů kolem této silnice. Rovněž v těchto místech je podél silnice zřetelný srovnaný pruh, na kterém stála signální stěna. Pruh je hustě porostlý nižšími stromky a keři.
V místech, kde začíná prudší klesání ke Starému Městu pod Landštejnem, odbočily ŽTZ na jihozápad a vedly kolem lesa až za družstvo Dobrohoř. Je zde opět klasická asfaltová signálka.
Přesný průběh od místa za družstvem Dobrohoř až po Návary není dostatečně zmapovaný. Dá se ale předpokládat, že se ŽTZ připojily k silnici vedoucí od Starého Města na jih k hranici a vedly až k budově roty kolem této silnice, odbočily stále kolem silnice na západ k Veclovu, z jižní strany obešly Veclov a před obcí Návary se opět vrátily k silnici.
Obec Návary byla „obehnána“ ŽTZ na jižní straně. Kolem celé obce jsou zbytky signální stěny ponechány jako ohrada pro dobytek. V těchto místech není zřetelná žádná obslužná komunikace (stejně jako u Veclova). Na západní straně Návar je ponechána originální brána, dobře přístupná a viditelná z hlavní cesty.
ŽTZ na západ od Návar pokračovaly po jižní straně asfaltové silnice přes Mýtinky až před obec Artoleč, kde zahýbaly kolem lesa k jihu a po pár stech metrech opět na západ, kolem jižního okraje rybníka Horní Obora až k silnici z Nové Bystřice k silničnímu hraničnímu přechodu.
Průběh ŽTZ od obce Návary k Artolči je pěkně vidět i na letecké mapě (www.mapy.cz). Téměř celá oblast je hustě zalesněná. V blízkosti obce Artoleč se nachází zřejmě bývalý objekt PS a také kvalitní neoficiální přejezd do Rakouska.
Zajímavosti, důležitá místa
- budovy roty PS Staré Město pod Landštejnem a Artoleč
- neoficiální přejezd do Rakouska mezi obcemi Artoleč a Kotlacke
- vyhlídková věž nacházející se přímo na hranicích v Rakousku, na východ od obce Kotlacke, používaná na sledování činnosti PS
- obec Maříž u Slavonic (byla až za ŽTZ)-

Zpět
1240

Zpět

198

Zpět
2229
 

Náhledy fotografií ze složky Situační mapa 4. brigády PS Znojmo

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA