Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výpis z předpisu OSH-I-1

6. 4. 2008

Z předpisu OSH-I-1.

ZÁSADY SLUŽBY POHRANIČNÍCH HLÍDEK.

Vybráno z předpisu pro výkon služby OSH-I-1.  stop


   Při ochraně státních hranic v úseku pohraniční roty jsou hlavní a rozhodující silou pohraničníci, kteří nesou plnou tíhu služby a jsou jedinou silou, která je schopna plnit i nejsložitější úkoly k ochraně státních hranic v jakékoliv situaci, terénu, počasí, roční a denní době.

   Pohraničníkem je každý příslušník Pohraniční stráže bez rozdílu vojenské hodnosti a zastávané funkce. Pohraničník musí být bezvýhradně oddán své socialistické vlasti a celému socialistickému společenství, dělnické třídě, věrný vojenské přísaze, čestný, chrabrý a neúprosný k třídním nepřátelům socialismu. Všeobecné povinnosti pohraničníka jsou stanoveny Řádem vnitřní služby ozbrojených sil Československé socialistické republiky. Každý pohraničník je povinen:

- vždy být připraven splnit bojový úkol k ochraně státních hranic ( OSH ), ve službě i mimo ni   být bdělý a ostražitý;

- znát přesný průběh státních hranic, rozmístění hraničních znaků, průběh rozhraní se sousedními rotami a hraniční pásma, rozmístění ženijních, spojovacích a signálních prostředků, zvláštnosti terénu v úseku roty, hlavně místa výhodné pro úkryt a postup narušitelů státních hranic ( SH ), znát polovinu úseku sousední roty;

- znát přesně oprávnění k použití zbraně, ustanovení pohraničního režimu platná pro stanovený úsek SH;

- soustavně zdokonalovat své pohraničnické mistrovství, znát ve stanoveném rozsahu údaje o nepříteli, taktiku a záludnosti používané narušiteli, umět zjistit a zadržet narušitele SH;

- směle vést boj i s početnějším protivníkem, ani nebezpečí smrti mu nemůže zabránit v důsledném plnění bojového úkolu, nic ho nesmí donutit vzdát se nepříteli a vyzradit státní nebo služební tajemství;

- vážit si místního obyvatelstva, respektovat lidové zvyklosti, svým příkladným jednáním a taktním vystupováním upevňovat vzájemnou důvěru, získávat obyvatele k pomoci při ochraně SH, znát rozmístění jednotlivých obydlených míst, pracoviště a dopravní situaci v pohraničním území.

foto1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ O POHRANIČNÍ HLÍDCE.

Pohraničníci vykonávají službu v pohraničních hlídkách. Tyto hlídky zjišťují a zadržují narušitele SH, provádějí vyhledávání a zadržení narušitelů zjištěných jinými silami a prostředky, a tudíž jsou základem OSH v úseku roty.

   Pohraniční hlídku ( PH ) tvoří jeden nebo více ozbrojených pohraničníků, plnících bojový úkol k OSH ČSSR.

   V každé hlídce, která je složena nejméně ze dvou ozbrojených pohraničníků, se určuje velitel PH. Velitelé PH  se vybírají z nejlépe politicky a odborně připravených a ukázněných pohraničníků, kteří dobře znají úsek roty a jsou způsobilí správně organizovat výkon služby PH.

  Podle druhu prostředků pro přesun mohou být hlídky pěší, motorizované, na kolech, na lyžích, na člunech a ve vrtulnících.

   Dobu trvání služby PH určuje velitel roty se zřetelem na úkol hlídky, operativní situaci a povětrnostní podmínky. Služba PH začíná vydáním bojového rozkazu hlídce a končí hlášením poznatků ze služby při návratu hlídky k rotě.

   Při normální OSH se určuje pohraničníkům v základní službě doba služby do 10 hodin v operačním dnu, při zesílené OSH do 14 hodin. Podle situace, povětrnostních podmínek a potřeb se doba dělí na dvě poloviny i více částí. Velitelé družstev vykonávají službu v terénu do 7 hodin v operačním dnu, ostatní specialisté roty se využívají pro službu s ohledem na potřebu svých odborných úkolů.

   PH je podřízená je podřízená veliteli roty, dozorčímu důstojníkovi roty a přímým nadřízeným velitele roty. Odvolat hlídku ze služby a měnit její úkol může jen velitel roty a v neodkladném případě dozorčí důstojník roty.

   Základním úkolem každé PH je :

- chránit a bránit svěřený úsek SH a zadržet všechny narušitele státních hranic, či osoby důvodně podezřelé z narušení SH, narušitele pohraničního režimu, osoby přistižené přijitém trestném činu, popřípadě osoby poskytující jim pomoc;

- zabránit občanům, kteří pracují v blízkosti SH vést rozhovory a dorozumívat se přes SH s občany sousedního státu pomoci různých signálů, zadržet osoby, které neoprávněně předávají nebo přejímají jakékoliv předměty přes SH;

- chránit obyvatele pohraničního území před napadením nepřítelem a chránit majetek v socialistickém a osobním vlastnictví.

   PH musí ve službě k ochraně SH projevovat vysokou bdělost, rozhodnost a odvahu, iniciativu, vynalézavost a soustavně vést aktivní pátrání po narušitelích. Službu provádět pozorováním, nasloucháním, průzkumem terénu a kontrolních prostředků, kontrolou signálních prostředků, prověrkou dokladů, pátráním, pronásledováním a zadržením narušitelů SH. S ozbrojenými narušiteli nebo skupinami nepřítele vedou příslušníci hlídky boj s vypětím všech sil a s nasazením vlastního života.

   Základní podmínkou úspěšného vyhledávání a zadržení narušitele SH je aktivní výkon služby PH a její dovedné maskování.

   Aktivní výkon služby PH spočívá zejména v důsledném průzkumu terénu za postupu, v nepřetržitém pozorování všech jevů a jejich prověřování, v dokonalém využití všech signálních, spojovacích, technických, ženijních a jiných prostředků, ve zjišťování příznaků, signálů o přítomnosti narušitelů, v zjištění a vyhodnocení stop po narušitelích, ve smělé, rozhodné a rychlé činnosti hlídky směřující k zadržení narušitele.

   Maskování spočívá v utajení rozmístění a činnosti PH, v oklamání narušitelů a v překvapivé činnosti směřující k jejich zadržení.

   Při výkonu služby musí mít PH za všech situací zajištěno spojení s rotou a sousedními hlídkami v terénu, aby mohla okamžitě hlásit zjištěné poznatky a vyžádat si pomoc. Pro spojení využívá spojovacích prostředků a smluvených signálů.

   Odhalí-li PH příznaky narušení SH, nebo získá-li zprávy o narušiteli ve svěřeném úseku, provádí pátrání a pronásledování  narušitele až do jeho zadržení. Pronásledování provádí vytrvale a nepřetržitě s plným vypětím sil, s cílem dostihnout narušitele v co nejkratším čase a zadržet ho.

   Je-li v boji s narušiteli zraněn některý člen PH, pokračuje hlídka v boji s nasazením všech sil. Pomoc zraněnému pohraničníkovi se poskytuje při první vhodné příležitosti.

   Při živelných pohromách hlídka hlásí situaci veliteli roty a přesune se na stanoviště, které je bezpečné a vyhovuje pro další plnění úkolů. Za bouře vykonává hlídka v bezpečné vzdálenosti od předmětů, které přitahují atmosférické výboje, zejména je třeba opustit kovové věžové pozorovatelny a vzdálit se i od signální stěny. Postihlo-li ve svěřeném úseku hlídce neštěstí civilní osoby, jsou PH povinny poskytnout jim pomoc, nesmí však přitom zanedbat plnění úkolů.

foto2

 Pohraniční hlídce je ve službě zakázáno :   

- přecházet a vést palbu na území sousedního státu; jestliže omylem přejde na území sousedního státu při zbloudění, při živelní pohromě nebo v jiném případě, je povinna se okamžitě vrátit na území ČSSR a hlásit to veliteli roty. Dojde-li k jejímu zadržení orgány pohraniční ochrany sousedního státu, je každý pohraničník povinen prohlásit, že SH přešel omylem, žádat důrazně o okamžité vrácení do ČSSR nebo o rozhovor s představitelem ČSSR;

- navazovat s občany a pohraničními orgány sousedního státu jakýkoliv styk ( pozdrav opětuje vojenským způsobem );

- ve výkonu služby se rozptylovat, spát, nedovoleně manipulovat se zbraní, municí a ostatními technickými prostředky určenými k výkonu služby, v noční době kouřit a jinak prozrazovat své stanoviště;

- opouštět nebo měnit stanoviště a stanovenou osu postupu, pokud to nevyžaduje situaci k zadržení narušitele SH, nebo živelní pohromy, či jiné vážné okolnosti;

- ve službě odkládat zbraň, vydat ji z ruky, nebo ji mít v takové poloze, která ztěžuje její použití;

- přerušit plnění úkolů k OSH po uplynutí stanovené doby, zjistila-li narušitele nebo příznaky svědčící o jeho přítomnosti, rovněž přerušit vyhledávání a pronásledování narušitele, bez rozkazu velitele roty;

- způsobovat svévolně jakékoliv stopy, změny nebo škody na signálních, kontrolních, spojovacích, ženijních a jiných prostředcích a zahlazovat zjištěné stopy bez rozkazu velitele roty;

- vstupovat v době služby do hostinců, obchodů, domů a bytů občanů, kromě výjimky při pronásledování a zadržení narušitele a není-li to hlídce určeno v rozkaze k OSH;

- před službou a během služby požívat alkoholické nápoje.

foto3

PŘÍPRAVA A VYSLÁNÍ POHRANIČNÍ HLÍDKY DO SLUŽBY.

  Správný a kvalitní výkon služby k OSH je závislý na celkové připravenosti pohraničníků, a to odborné, politické, morální a fyzické.

   Bezprostřední přípravu Hlídky do služby nařizuje určeným pohraničníkům dozorčí roty ( DR )  půl hodiny před nástupem do služby. Součastně jim oznámí, kdo byl určen velitelem hlídky ( VH ) , aby již v době přípravy tento mohl kontrolovat a řídit přípravu ostatních členů hlídky do služby. U DR proti podpisu převezme přidělenou zbraň, střelivo a ostatní výzbroj a výstroj a překontrolují jejich úplnost a provozuschopnost.

   Výstroj a výzbroj PH určuje velitel roty ( VR ) na daný operační den při bojovém rozdělení.

   Je-li do hlídky zařazen psovod, připraví služebního psa, provede jeho aktivizaci. Provádí se rovněž příprava a kontrola dopravních a jiných technických prostředků přidělených hlídce do služby.

   Má-li PH ve službě k OSH plnit zvláštní úkoly, mohou být v předem určené době prováděná různá doplňková zaměstnání.

   Deset minut před vydáním rozkazu k OSH zkontroluje DR připravenost hlídky do služby. Zjištěné závady ihned odstraní a odešle hlídku k vydání rozkazu.

   Na pokyn VR nebo dozorčího důstojníka roty ( DDR ) vstoupí hlídka do místnosti DDR, kde VH hlásí příchod k převzetí bojového rozkazu k OSH.

   Bojový rozkaz vydává hlídce VR nebo DDR ústně a doplňuje jej ukazováním podstatných údajů na plánu úseku roty. V bojovém rozkaze k OSH se PH stanoví:

- údaje o možném narušení SH, popřípadě další údaje o operativní situaci;

- druh hlídky, úsek střežení a způsob činnosti za přesunu do místa služby a zpět, způsob využití prostředků přidělených hlídce, využití služebního psa, doba služby;

- stanoviště, úkoly a osy postupu sousedních hlídek, způsob spojení a součinnost s nimi, způsob činnosti na stanovené signály a nutné údaje o pomocnících PS;

- opatření pro maskování a dodržování pravidel bezpečné služby;

- způsob spojení a součinnost s rotou, zvolání a ohlas a je určeno, kdo z pohraničníků bude VH;

   Je-li pohraničníkům v rozkaze něco nejasného, dotáží se. Po vydání a ověření si správného pochopení bojového rozkazu nařizuje VR nebo DDR hlídce zahájit plnění rozkazu k OSH.

   Zbraně hlídka nabíjí na vyhrazeném místě na rozkaz VH zasunutím zásobníku, přičemž je závěr v přední poloze, úderník spuštěn, zbraň zajištěna a v nábojní komoře nesmí být zasunut náboj. VH nabíjí zbraň poslední a je zodpovědný za to, že hlídka má zbraně správně nabité. U jednočlenných hlídek kontrolu zbraně provádí DR. Obdobně se provádí vybití zbraní po návratu ze služby.

   Při přesunu dopravními prostředky, při službě na motorových člunech, ve vrtulnících a při kontrole osob ve vlaku nebo autobusu mají hlídky zbraně nenabité ( zásobníky uloženy v brašně ).

foto.

ČINNOST POHRANIČNÍ HLÍDKY PŘI ZJIŠTĚNÍ PŘÍZNAKŮ O NARUŠITELI STÁTNÍCH HRANIC.

 Zjistí-li PH stopy nebo jiné příznaky narušitele SH, je povinna provést ihned jejích vyhodnocení, zjistit směr postupu a počet narušitelů, stáří stop a jejich zvláštnosti a výsledek neprodleně hlásit VR pojítkem, popř. stanoveným signálem. Nesmí stopy při jejich vyhodnocování porušit a nesmí se dotýkat zanechaných nebo odhozených předmětů. Zjištěnou stopu je hlídka povinna označit, zabezpečit proti vlivům povětrnostních podmínek. Pokud hlídka zahájí pronásledování narušitele, musí vyznačit směr svého postupu.

   Vedou-li stopy z území sousedního státu do našeho vnitrozemí, zahajuje hlídka pronásledování v těchto případech:

- jsou-li otisky stop v terénu dobře znatelné;

- je-li v sestavě hlídky služební pes schopný vypracovat stopu;

- zjistila-li hlídka stopy a příznaky narušení bezprostředně po jejich uskutečnění nebo viděla narušitele a je s ním v dotyku;

- v ostatních případech jedná podle pokynů VR nebo DDR.

   Vedou stopy z vnitrozemí ke SH, zahajuje hlídka pronásledování vždy samostatně nebo v součinnosti se sousedními hlídkami a jejím úkolem je zadržet narušitele dříve, než se mu podaří překročit SH na území sousedního státu. Dosáhne-li hlídka SH, aniž dostihla a zadržela narušitele, provádí aktivní a podle situace zaujme na SH výhodné stanoviště k přehrazení osy postupu narušitele.

   Pronásledování musí být provedeno s plným vypětím sil až do zadržení narušitele. K dosažení větší pohyblivosti a rychlosti může hlídka odložit na začátku nebo v průběhu pronásledování nepotřebné součástky výstroje, kromě zbraní, munice a pojítek.

   Při ztrátě stopy provádí hlídka, ve kterém je služební pes, ihned opatření k jejímu opětnému vyhledání. Propátrává kruhovitě místo, kde ke ztrátě stopy došlo a pečlivě provádí průzkum terénu a možných úkrytů. Při ztrátě stopy u vodního toku propátrává hlídka oba břehy v obou směrech. Po opětném nalezení stopy pokračuje v pronásledování.

   Nepodařilo-li se hlídce ztracenou stopu znovu najít, vyznačuje poslední zjištěnou stopu a pokračuje v pronásledování ve směru pravděpodobného postupu nebo jedná podle pokynů VR.

   Vedou-li stopy pronásledovaného narušitele k obydleným objektům, v nichž se narušitel zřejmě ukryl, zajistí hlídka východy z objektu a oznámí uživateli domu , že se u něho ukryl narušitel a požádá ho pomoc k jeho zadržení. Je-li pomoc odmítnuta a k zadržení narušitele musí být provedena domovní prohlídka, vyrozumí hlídka rotu, má-li možnost, přivolá na pomoc orgány VB, pomocníky PS nebo jiné občany, aniž se od objektu vzdaluje.

   Úspěchu při pronásledování dosahuje hlídka rychlou, smělou a vytrvalou činností a součastně dovedností vyhodnocovat stopy a rozpoznávat záludnosti používané narušiteli.

il.foto

ČINNOST POHRANIČNÍ HLÍDKY PŘI ZADRŽENÍ NARUŠITELE STÁTNÍCH HRANIC.

 Zadržení narušitelů  dosáhne hlídka bez ohledu na počet narušitelů a složitost situace jen rozhodnou a pro narušitele překvapivou činností. Využití prvku překvapení závisí na rozhodné, rozvážné a skryté činnosti hlídky;

zjištění narušitele musí být PH zadržení za každé situace.

   Aby mohla hlídka využít překvapení, které má na narušitele velký účinek a usnadňuje hlídce úspěšné zadržení, musí se snažit přiblížit k narušiteli na bezprostřední vzdálenost.

   Zadržení narušitele se provádí na rozhodnou výzvu velitele hlídky : „ Stůj, ruce vzhůru!". Hlídka drží zbraně tak, aby je mohla v případě neuposlechnutí výzvy okamžitě použít.

Je-li hlídka vzdálena od narušitele, nemá možnost se k němu přiblížit a je nebezpečí jeho uniknutí, vyzve ho

„ Stůj !". Neuposlechne-li výzvy ani varovného výstřelu, použije zbraně podle platných ustanovení.

 Jakmile narušitel uposlechne výzvy hlídky, nařídí mu VH obrátit se zády k hlídce a odhodit předměty, pokud je drží v ruce. Poté VH se zajištěnou zbraní v poloze nazad přiloží narušiteli pouta, stoje za jeho zády a provede jeho předběžnou prohlídku. Prohlídka se začíná od rukou narušitele, prohlíží se hlavně místa, kde může narušitel ukrývat zbraně a jiné předměty. Odebrané zbraně a předměty od každého narušitele se musí odkládat odděleně. Hlídka nesmí tyto předměty poškozovat, rozbalovat a otevírat nádoby.

   Prohlídka lehce raněných se provádí normálním způsobem, u těžce raněných se koná po odebrání zbraní a poskytnutí první pomoci v poloze nejvhodnější vzhledem ke zranění. Prohlídku mrtvých narušitelů hlídka neprovádí.

   Je-li v hlídce psovod se služebním psem, provádí poutání a předběžnou prohlídku narušitele zpravidla psovod.

   Při poutaní a předběžné prohlídky VH zjišťuje u narušitele krátkým dotazem, zda šel sám, je-li ozbrojen a kde jsou další osoby, s kterými uskutečňoval přechod SH.

   Při zadržení skupiny narušitelů nařídí VH narušitelům, aby si lehli obličejem k zemi směrem do vnitrozemí a vzpaží. Dbá, aby jednotliví narušitele byli od sebe vzdálení nejméně tak, aby si nemohli předávat předměty. Pouta se přikládají nejdříve fyzicky nejzdatnějšímu narušiteli, byl ozbrojen nebo se zdá být vedoucím skupiny. Člen hlídky soustředí pozornost na ležící narušitele, sleduje jejich činnost a zajišťuje VH. Při složité situaci žádá hlídka stanoveným signálem pomoc a poutání narušitelů a jejich předběžnou prohlídku provádí po poskytnutí pomoci. 

foto .

SOUČINNOST POHRANIČNÍCH HLÍDEK.

Součinnost je sladění činnosti mezi PH a uvnitř hlídek podle místa a času za účelem úspěšného splnění bojového úkolu hlídek. Organizuje ji VR mezi hlídkami, VH mezi členy hlídky. Dociluje se vzájemnou znalostí úkolů a signálů působících hlídek, spojení, vzájemnou informovaností, poskytováním pomoci a sladěným manévrem při zadržení narušitelů, nebo v boji s nimi.

   Pomoc neposkytují pouze ty hlídky, kterým to bylo v rozkaze stanoveno.

   K rychlému uskutečňování součinnosti mezi PH navzájem, mezi hlídkami a rotou se určují v rámci brigády PS jednotné součinnostní signály.K úspěšnému spojení pomocí signálů musí každý pohraničník znát místa, odkud a jaké signály v úseku roty je vidět a slyšet za různých povětrnostních podmínek.

   Při společné činnosti dvou a více hlídek proti narušitelům přejímá velení, nebylo-li stanoveno předem jinak, VH hodností vyšší, při stejné hodnosti VH, který vešel první ve styk s narušitelem.

   K vzájemnému rozpoznávání PH v době noční a při snížené viditelnosti ve dne se stanoví „ zvolání a ohlas". Při zjištění osob v době snížené viditelnosti se hlídka připraví k jejich zadržení. Nechá je přiblížit na potřebnou vzdálenost a vyzve je : „ Stůj, zvolání!". Vyzvaná hlídka je povinna sdělit zvolání a vyžádat si od stavějící hlídky ohlas. Jestliže zvolání nebo ohlas nejsou sladěny, považuje hlídka osoby za narušitele a provede jejich zadržení. V zájmu utajení se zvolání a ohlas vyslovují tlumeným hlasem.

foto HM



Zdroj: pohranicnik.bloguje

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA