Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vnitřní stráž

9. 7. 2007

VNITŘNÍ STRÁŽ (1952 - 1966)

Vnitřní stráž byla vytvořena na základě usnesení Politického byra ÚV KSČ z 28. 3. 1952 a navazujícího usnesení vlády ČSR ze dne 10. 6. 1952. Zřízením Vnitřní stráže bylo 1. 5. 1952 pověřeno tajným rozkazem ministra národní bezpečnosti č. 58 z roku 1952 velitelství Pohraniční stráže, které se stejným dnem rozšířilo na Hlavní správu Pohraniční a Vnitřní stráže. V rámci HS PVS byl u operačního odboru zřízen přípravný štáb, který prováděl průzkum objektů předurčených ke zvláštní ostraze, aby získal potřebné údaje ke stanovení početních stavů jednotek a jejich organizačního uspořádání. Celkem bylo navrhováno střežit: 92 objektů, z toho 28 objektů ministerstva strojírenství, 25 objetků ministerstva spojů, 24 objektů ministerstva dopravy, 11 objektů ministerstva paliv a energetiky, 3 objekty ministerstva chemického průmyslu a sídlo prezidenta republiky.
Mezi hlavní úkoly Vnitřní stráže patřilo:
  • ochrana a střežení závodů a objektů zvláštní důležitosti (železniční objekty, mosty, vladní budovy, vysílače),
  • vnější střežení pracovišť odsouzených osob a spoluúčast na stíhání uprchlých odsouzených,
  • spoluúčast na stíhání protistátních skupin a jednotlivců,
  • spoluúčast na likvidaci kontrarevolučních akcí.

V období od 2. 5. 1952 do 1. 11. 1952 prostupně proběhla příprava kádrů předurčených pro zařazení do Vnitřní stráže. Dne 15. 5. 1952 vyčleněním z HS PVS vznikl samostatný Sbor Vnitřní stráže. Stejně tak nastoupilo 600 strážmistrů Pohraniční stráže do šestiměsíčního kurzu v rámci Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže. K jejich vyřazení došlo dne 12. 10. 1952. Dne 10. 5. 1952 nastoupilo kVS 1.020 branců, kteří byli určeni do funkcí poddůstojníků nebo specialistů (řidičů, spojařů, ženistů, chemiků, kuchařů a psovodů). Jejichž výcvik probíhal v Poddůstojnické škole v Šaštíně a v poddůstojnických školách Pohraniční stráže. Tímto byl dán základ k vytvoření velitelského sboru Vnitřní stráže. Dalším zdrojem pro formování Vnitřní stráže bylo do podřízenosti Sboru Vnitřní stráže převedení již existujících útvarů Ministerstva národní bezpečnosti. Jednalo se především o cvičný pluk Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže, ze kterého se 1. 10. 1952 stal 1. motomechanizovaný pluk MNB (celkem 600 osob). Ke Vnitřní stráži bylo dále 15. 10. 1952 převedeno i 88 osob od Hradní stráže. Tento kádr se stal základem pro vytvoření 7. zvláštního praporu Praha - Hrad (střežení sídla hlavy státu převzal 15. 12. 1952). Dne 16. 10. 1952 proběhlo převzetí jednotek Loket (těžba uranové rudy), Bečov (těžba uranové rudy) a Břeclav (těžba nafty) Zvláštního útvaru MNB "Jeřáb" s 80 příslušníky.

K 1. 11. 1952 následoval nástup 7.753 branců k základnímu výcviku do výcvikových středisek Vnitřní stráže. Zaujetí sestavy ke střežení vybraných objektů bylo provedeno ve dnech 26. - 31. 1. 1953 a vlastní střežení bylo slavnostně zahájeno dnem 3. 2. 1953. Příslušníci Vnitřní stráže měli výložky i brigadýrky fialové barvy a jako rozlišovací znak používali ozubené kolo s mečem a pěticípou hvězdou. Ve výstavbě Vnitřní stráže (dále jen "VS") je možné rozeznat tří základní etapy. První etapu výstavby VS lze zařadit na samý počátek její výstavby. Vletech 1952 - 1953 byl zformováno prvotní organizační jádro a VS tvořilo velitelství sboru Vnitřní stráže, které bylo podřízeno Hlavní správě Pohraniční a Vnitřní stráže, motomechanizovaný pluk Praha, motomechanizovaný prapor Bratislava, zvláštní prapor Praha - Hrad, čtyři pohotovostní úderné roty (Plzeň, Brno, Vsetín, Košice), deset samostatných praporů pro střežení průmyslových a železničních objektů zvláštní důležitosti, dvě samostatné roty pro střežení uzavřených prostorů, dočasná škola důstojníků Vnitřní stráže a poddůstojnická škola Vnitřní stráže. V této době byly tabulkové počty VS zhruba následující: 1.030 důstojníků, 540 poddůstojníků z povolání a 8.980 vojáků základní služby. Vnitřní stráží bylo střeženo celkem 194 objektů. Prvním velitelem VS se dne 14. 7. 1952 stal plk. Josef Koruna. V letech 1954 - 1963 proběhla druhá etapa výstavby Vnitřní stráže. Na jejím počátku byly dosavadní samostatné roty a prapory soustředěny do brigád průmyslové ochrany a motomechanizované brigády, přičemž současně vznikla brigáda pro střežení táborů a pracovišť potrestaných. Plánované počty Vnitřní stráže byly zvýšeny na 1.430 důstojníků, 1.060 poddůstojníků z povolání a 12.800 vojáků základní služby. Od 1. 7. 1954 byl sbor Vnitřní stráže podřízen samostatné Správě Vnitřní stráže, která podléhala přímo náměstkovi ministra vnitra. Tato samostatnost trvala až do konce roku 1963. Vnitřní stráž se skládala z:
  • velitelství sboru Vnitřní stráže (podřízené Správě vnitřní stráže),
  • 2. brigády Vnitřní stráže Praha,
  • 8. brigády Vnitřní stráže Žilina,
  • 17. brigády Vnitřní stráže Brno (celkem 14 praporů ve 3 brigádách),
  • 6. brigády Vnitřní stráže Jáchymov, od roku 1959 Ostrov nad Ohří (tři prapory),
  • motomechanizovaná brigáda Vnitřní stráže Praha (čtyři prapory a čtyři pohotovostní roty),
  • 14. zvláštní prapor Vnitřní stráže Praha - Hrad,
  • 4. (6.) železniční prapor Vnitřní stráže Praha (od dubna 1954 Spišské Podhradí, od ledna tvořil součást 8. brigády Vnitřní stráže),
  • Poddůstojnická škola Vnitřní stráže Varnsdorf.

V roce 1955 byly plánované počty Vnitřní stráže sníženy na 1.210 důstojníků, 450 poddůstojníků z povolání a 8.400 vojáků základní služby. Počet střežených objektů poklesl o 40. Vtomto období Vnitřní stráž zajišťovala i ochranu železničních zásilek uranové rudy do Sovětského svazu.
O poslední etapě ve vývoji Vnitřní stráže lze hovořit vobdobí let 1962 - 1966. Na základě usnesení Vojenské komise obrany ÚV KSČ byla provedena zásadní reorganizace Vnitřní stráže směřující ke snížení počtu střežených objektů a tím i snížení počtu útvarů. Nejprve v roce 1962 zanikla motomechanizovaná brigáda a následně se brigády průmyslové ochrany transformovaly na strážní pluky. V roce 1964 proběhla redukce většiny pluků na samostatné prapory. Stejný osud postihl i brigádu důlní ochrany, která se transformovala na samostatný prapor. Vnitřní stráž zajišťovala nadále střežení 43 objektů. Kromě této transformace opět vznikla Hlavní správa Pohraniční a Vnitřní stráže. Početní stavy Vnitřní stráže poklesly na celkem 5.540 příslušníků. Mezi jednotky Vnitřní stráže nadále příslušely:
  • 2. pluk Vnitřní stráže Praha,
  • 7. zvláštní prapor Vnitřní stráže Praha - Hrad,
  • samostatný prapor Vnitřní stráže Strážské,
  • 8. samostatný prapor Vnitřní stráže Semtín,
  • 14. samostatný prapor Vnitřní stráže Trnava,
  • 16. samostatný prapor Vnitřní stráže Záluží,
  • 17. samostatný prapor Vnitřní stráže Brno,
  • 6. samostatný prapor Vnitřní stráže Příbram - Dubno,
  • Poddůstojnická škola Vnitřní stráže Varnsdorf.

Od 1. 1. 1966 byla Vnitřní stráž převedena do složení ČSLA a ke dni 1. 7. 1966 byla jako samostatný druh vojska zrušena. Střežení zbývajících 26 objektů zvláštní důležitosti včetně pracovišť odsouzených nadále zajišťovala armáda.

Organizační struktura Vnitřní stráže k 1. 11. 1954:

1. motomechanizovaná brigáda VS - Praha - Vršovice
  • motomechanizovaný prapor (Praha - Vršovice)
    • 3 pěší roty
    • tanková rota
    • protitanková baterie
    • průzkumná četa
    • automobilní četa
    • spojovací četa
    • ženijní družstvo
  • motomechanizovaný prapor (Bratislava)
    • 3 pěší roty
    • tanková rota
    • protitanková baterie
    • průzkumná četa
    • automobilní četa
    • spojovací četa
    • ženijní družstvo
  • prapor ochrany vládních budov (Praha); 4 strážní roty pro střežení objektů ministerstva vnitra (Wintrova ulice, Sadová ulice, sklad Karlín), ministerstva zahraničních věcí, Úřadu předsednictva vlády, ÚV KSČ, Státního úřadu plánovacího a Pohraniční stráže (objekt Hájek)
  • čtyři samostatné pohotovostní úderné roty (1. - Karlovy Vary, 2. - Jihlava, 3. - Vsetín, 4. - Košice)

2. brigáda VS - Praha

1. prapor Vinoř
1. rota ČKD Sokolovo Vysočany
2. rota Aero Vysočany
3. rota Rudý Letov Vodochody
4. rota elektrárna Holešovice
5. rota sklad MV Maniny
6. rota Avia Letňany
7. rota Rudý Letov Letňany
8. rota Pal Kbely
9. rota Závod E Stará Boleslav
10. rota Benzinol Mstěnice
11. rota vysílač Liblice
2. prapor Jinonice
12. rota Motorlet Jinonice
13. rota autodílny MV Radlice
14. rota I. dělostřelecká základna Hájek
15. rota elektrárna Slapy nad Vltavou
16. rota elektrárna Štěchovice
17. rota vysílač Zbraslav
18. rota Spojené ocelárny Kladno
3. prapor Plzeň
19. rota ZVIL Škvrňany
20. rota zbrojovka Bolevec
21. rota vysílač Košutka
22. rota Adamovské strojírny Nýřany
23. rota zbrojovka Strakonice
24. rota vysílač České Budějovice
4. prapor
Záluží
25. rota Stalinovy závody Záluží
26. rota elektrárna Komořany
27. rota elektrárna Ervěnice
28. rota Spinač Vyškov - Žatec
29. rota krajský chemický sklad Lužná
30. rota Chemické závody Sokolov
31. rota Spinač Ostrov
5. prapor
Ústí nad Labem
32. rota Chemické závody Ústí nad Labem
33. rota vysílač Ústí nad Labem
34. rota elektrárna Střekov
35. rota zbrojovka Velvěty
36. rota Benzinol Roudnice
37. rota vysílač Mělník
38. rota Adamovské strojírny Nový Bor
39. rota krajský chemický sklad Bakov

17. brigáda VS - Brno

1. prapor Brno
1. rota zbrojovka Brno
2. rota teplárna Brno
3. rota ZPS A. Zápotockého Líšeň
4. rota krajský chemický sklad Řečkovice
5. rota elektrárna Oslavany
6. rota Adamovské strojírny Adamov
7. rota krajský chemický sklad Hlubočky
8. rota vysílač Dobrochov
2. prapor Uherský Brod
9. rota ZPS Uherský Brod
10. rota vysílač Topolná
11. rota Pal Kroměříž
12. rota zbrojovka Bojkovic
13. rota zbrojovka Bohuslavice
3. prapor Pardubice
14. rota Syntesia Semtín
15. rota Radiovýzkumný ústav Opočínek
16. rota Tesla Pardubice
17. rota vysílač Litomyšl
18. rota Tesla Lanškroun
19. rota rafinerie olejů Kolín
20. rota vysílač Poděbrady
21. rota sklad MV Dymokury
22. rota Benzinol Červené Pečky
4. prapor Jihlava
23. rota Motorpal Jihlava
24. rota vysílač Jihlava
25. rota elektrárna Vranov
26. rota Benzinol Šlapanov
27. rota Pal Tábor

8. brigáda VS - Ladce

1. prapor
Dubnica nad Váhom
1. rota Závody K. Vorošilova Dubnica nad Váhom
2. rota Závody K. Vorošilova Kubra
3. rota Strojírny K. Gottwalda Povážská Bystrica
2. prapor Vsetín
4. rota zbrojovka Vsetín
5. rota zbrojovka Jablůnka
6. rota Tesla Rožnov
3. prapor Ostrava
7. rota NHKG Ostrava
8. rota elektrárna Třebovice
9. rota elektrárna J. Švermy ?
10. rota vysílač Svinov
11. rota elektrárna Karviná
4. prapor Bratislava
12. rota Závody J. Dimitrova Bratislava
13. rota Slovnaft Bratislava
14. rota vysílač Vysoké Kostoľany
15. rota elektrárna Hodonín
5. prapor Žiar nad Hronom
16. rota Kovohutě Žiar nad Hronom
17. rota vysílač Banská Bystrica
18. rota elektrárna Nováky
19. rota ? ?
20. rota ČKD - Sokolovo Martin
21. rota vysílač Rimavská Sobota

6. brigáda VS - Jáchymov

1. prapor Mariánská
1. rota Mariánská
2. rota Mariánská
3. rota Vršek
4. rota Vršek
5. rota Nikolaj
6. rota Vymakov
pro střežení: tábory potrestatných Eva
Eliáš
Nikolaj
Vymakov C
Vymakov L
doly: Eva
Eliáš
Barbora
Eduard
spinače: Vršek
Kfely
sklad výbušnin Arnlodov
střežení uranových rud při autodopravě zpracovišť na nádraží
2. prapor Horní Slavkov
1. rota Ležnice
2. rota Ležnice
3. rota Ležnice
4. rota Horní Slavkov
5. rota Horní Slavkov
pro střežení: tábory potrestaných Prokop
Ležnice č. 3
Ležnice č. 4
Horní Slavkov č. 8
spinače Horní Slavkov
sklad výbušnin Havraní
3. prapor Příbram
1. rota Vojna
2. rota Vojna
3. rota Bytíz
4. rota Bytíz
pro střežení: tábory potrestatných Vojna
Bytíz
doly Vojna
Bytíz
Lešetice
sklad výbušnin Nárysov
zvláštní rota úpravna uranových rud Nejdek


6. železniční prapor VS - Spišské Podhradie

roty: Praha, Krasíkov, Žilina, Kraľovany, Ťahanovce, Čierna nad Tisou

14. zvláštní prapor VS - Praha - Hrad

(1. 12. 1954 zrušen a dvě čestné roty převedeny do praporu ochrany vládních budov 1. motomechanizované brigády VS)
Hradní stráž přestala být součástí armády dne 15. 12. 1954 a stává se součástí Vnitřní stráže jako 14. zvláštní prapor VS s úkolem střežit objekt Pražského hradu. V padesátých a šedesátých letech prochází útvar mnoha změnami. Přibývají střežené objekty jako např. Ministerstvo národní bezpečnosti, Úřad předsednictva vlády, Státní plánovací komise a další. Prapor byl součástí 1. motomechanizované brigády VS. V roce 1960 se celý prapor ochrany vládních budov přestěhoval z původních kasáren Hradní stráže na Jiřském náměstí do kasáren v Loretánské ulici (bývalý Martinický palác), která jsou Hradní stráží využívána dodnes. V roce 1962 byl prapor vyčleněn ze sestavy 1. motomechanizované brigády VS a byl přímo podřízen Velitelství Vnitřní stráže jako 7. zvláštní prapor Vnitřní stráže. Dne 1. 1. 1963 nastupuje do funkce velitele mjr. Karel Svoboda, který zůstal velitelem až do 30. 4. 1987. V roce 1964 došlo ke sloučení Velitelství Pohraniční a Vnitřní stráže a 7. zvláštní prapor VS byl podřízen velitelství 2. pluku Vnitřní stráže v Praze - Vršovicích. V tomto období se Hradní stráž podílela na mnoha bezpečnostních akcích, slavnostních aktech na Pražském hradě a na Letné, při oslavách 1. máje, spartakiád a mnoha dalších akcích, kterými je úkolovala VIII. správa Sboru národní bezpečnosti.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA