Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Pohraniční stráže

14. 4. 2007

Historie Ochrany státních hranic

Ochranu hranic zabezpečovala finanční stráž, která přetrvala až do r. 1948 v podřízenosti Ministerstvu financí a působila tak vedle pohraničních útvarů SNB. Zákonem č. 275/1948 Sb., byla od 1. 1. 1949 její působnost zcela přenesena na SNB a finanční stráž tak definitivně zrušena, když k novému sboru - Pohraniční stráži SNB byla převedena část bývalých příslušníků Finanční stráže, kteří splňovali dobové kádrové předpoklady.

K 1.dubnu 1949 byla zaujata nová sestava střežení hranice (o celkové délce 3550 km), a to 14 pohraničními prapory. Státní hranice byla rozdělena na dvě pásma, z nichž první zahrnovalo hranice proti americkým i sovětským okupačním zónám Německa a Rakouska a bylo střeženo útvary Pohraniční stráže (PS), které byly vojensky organizované a druhé pásmo hranice se SSSR, Maďarskem a Polskem, které byly střeženy pohraničními stanicemi Sboru národní bezpečnosti.

K 1. dubnu 1950 nastoupili poprvé k Pohraniční stráži vojáci základní služby. V lednu 1951 došlo k zaujetí tzv. nové sestavy Pohraniční stráže a k vytvoření pohraničních brigád. Pohraniční stráž se v té době zaměřovala na hranici s Německou spolkovou republikou, kde umístila 5 brigád (chebskou, plánskou, poběžovickou - později domažlickou, sušickou a volařskou). Méně exponované směry (hranice s Rakouskem, Dunaj a úsek hranic s Německou demokratickou republikou proti Jáchymovsku) byly obsazeny pohraničními oddíly změněnými počátkem roku 1952 rovněž na brigády s velitelstvími v Českých Budějovicích, Znojmě, Bratislavě a Karlových Varech. Na sklonku roku 1952 byla postavena děčínská brigáda střežící státní hranic proti Německé demokratické republice (NDR). Brigáda se skládala z velitelství, z pohraničních praporů, rot a jednotek přímo podřízených velitelství brigády.

Ke střežení hranic přispělo i postupné zavádění a budování ženijně technických prostředků (kontrolní orný pás, drátěný zátaras do r. 1966 elektrifikovaný, signální stěny, nástražná osvěcovadla apod.). K neprostupnosti hranic vedle výše zmíněných opatření přispěl i pohraniční režim, který omezoval vstup, pobyt a pohyb v blízkosti státních hranic zavedením tzv. hraničního a zakázaného pásma.

V roce 1966 byl tzv. vojskový systém střežení hranic s NDR zrušen, což vedlo k zrušení karlovarské a děčínské brigády. Jejich úseky a úkoly převzala pohraniční oddělení VB. V tomto roce byla Pohraniční stráž vydělena z kompetence Ministerstva vnitra ČSSR a přičleněna k Ministerstvu národní obrany. Tento stav vydržel jen do 1. 1. 1972, kdy byla opět podřízena Federálnímu ministerstvu vnitra a velitelství Pohraniční stráže převzalo odpovědnost i za střežení státních hranic se socialistickými zeměmi. Správy ochrany státních hranic byly vyčleněny z krajských správ SNB a začleněny k hlavní správě Pohraniční stráže (vznikla tak hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic).

Zvláštní složku tvořila Vojska ministerstva vnitra, která byla formálně ustavena v květnu 1975, kdy bylo z pravomoci Štábu civilní obrany vyňato velitelství svazku vojsk MV, z něhož se vytvořila Správa vojsk MV. Mezi její hlavní úkoly patřilo vedle střežení sídla prezidenta a objektů MV, také zabezpečení bojové pohotovosti centrály Federálního ministerstva vnitra a krajských správ. Správa vojsk MV byla do poloviny r. 1978 začleněna do Hlavní správy pohraniční stráže a ochrany státních hranic, po té byla opět podřízena přímo náměstku ministra vnitra ČSSR.

Autor: Mgr. Dalibor Státník, Archiv Ministerstva vnitra České republiky

Převzato z webu:  www.zeleznaopona.com

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA