Jdi na obsah Jdi na menu
 


Taktika použití služebního psa

4. 3. 2008

4.1 TAKTIKA POUŽITÍ PSA NA PACHOVÉ PRÁCE

Pátrací pes je jedním z nejúčinnějších pomocných prostředků, které má PČR k předcházení trestné činnosti, k rychlému dopadení a usvědčení pachatele.

Taktika použití psa na pachové práce:

  1. dostatečně se po příjezdu na místo činu informovat o případu (odpovědi na sedm kriminalistických otázek - kdo? co? kdy? kde? jak? čím? proč?)
  2. provést dle potřeby orientační prohlídku místa činu
  3. zjistit zda byly na místě činu zjištěny nějaké předměty, které patří pachateli
  4. spolupracovat s vedoucím výjezdové skupiny
  5. před použitím psa, nechat psa proběhnout a vyvenčit, tím se pes uklidní po jízdě motorovým vozidlem
  6. o způsobu použití služebního psa na pachové práce rozhodne sám psovod po konzultaci s vedoucím výjezdové skupiny
  7. poučit člena doprovodné hlídky, zkontrolovat zda je řádně vybaven (spojovací prostředky, zápisník, psací pero, čisté igelitové sáčky, chirurgické rukavice)
  8. před odjezdem z místa činu sdělí psovod vedoucímu výjezdové skupiny výsledek použití služebního psa, vyrozumí technika o zjištěným či zajištěných stopách v průběhu sledování pachové stopy a doplní si další údaje potřebné k sepsání protokolu o použití psa.

Příprava psa k uvedení na pachovou stopu má probíhat v klidu, ne ve stresu či spěchu. Klidné prostředí je potřebné pro počáteční soustředění psa. Psovod psa uvádí v místech pravděpodobného pohybu pachatele. Pokud nelze takové místo najít, provádí psovod se psem vyhledání pachové stopy. Pes vypracovává stopu na stopovacím vodítku, které je upnuté na postroji nebo obojku. Za důležité pokládám především, aby se psovod dostatečně seznámil s případem, zjištěnými skutečnostmi, popisem pachatele atd. Pro urychlení uvedení psa je možné, aby tyto informace měl člen doprovodné hlídky.

Nalezené předměty nebo stopy při sledování pachové stopy se zajistí, nebo se označí a ochrání před případným zničením a o jejich nalezení se vyrozumí technik, který je následně zajistí. Pachové stopy dělíme na stopy v terénu a stopy ve frekvenci. Při sledování stopy jsou kontrolovány a vytěžovány osoby, které psovod při sledování pachové stopy potká (případní svědci, můžou nám poskytnout popis pachatele, směr kam pachatel šel, časové údaje). V případě, že se při sledování stopy dostane psovod do míst, kde je problém pro psa pachovou stopu vypracovat (potok, frekventovaná silnice atd.), použije psa k vyhledání pachové stopy po obou stranách tohoto problémového místa. Je nutné si uvědomit, že pachatel může jít i značný kus cesty například potokem. Po každém použití psa ke sledování pachové stopy by měl psovod provést se psem cvičnou stopu, která je ukončena předmětem (osobou). Po návratu na základní útvar sepíše psovod podrobný protokol o použití služebního psa, výjezd zapíše do knihy výjezdů a použití psa zapíše do psovodského denníku přiděleného psa.

Protokol o použití psa musí obsahovat tyto údaje:

V úvodní části:

  • a) hodnost, jméno psovoda, zařazení, evidenční číslo a jméno psa
  • b) popis skutku, na který byl psovod se psem povolán, stručné vylíčení případu
  • c) doba provedení činu
  • d) oznámení trestného činu - nacionále oznamovatele
  • e) čas, způsob vyžádání služebního psa, kdo psa vyžádal
  • f) údaje k použití služebního psa - datum, čas, podmínky, kvalita stopy, způsob zajištění místa činu, povětrnostní podmínky, jiné okolnosti
  • g) jméno zadržené podezřelé osoby
  • h) údaje o poškozeném

V popisné části:

  • a) stručné vylíčení případu, způsob použití psa, místo, kde byl pes uveden na stopu
  • b) popis místa činu a jeho zajištění pro práci psa
  • c) popis práce psa při sledování pachové stopy, s uvedením trasy postupu, změnu terénu, nalezení předmětů nebo jiných stop (uvedou se všechny sledované pachové stopy, případně další využití psa - vyhledávání odhozených předmětů, nábojnic, zadržení pachatele, eskorta atd.)
  • d) uvedou se zjištěné skutečnosti, kontrolované osoby, provedená opatření

V závěrečné části

  • a) výsledek použití psa
  • b) hodnocení práce služebního psa (psovod vyhodnotí použití psa jako kladné nebo jako s negativním výsledkem)
  • c) podpisová doložka
  • d) v případě, kdy se jedná o závažnou trestnou činnost, nebo o složitý tvar stopy, vypracuje se náčrtek trasy pachové stopy sledované psem, který se přiloží k protokolu.


Protokol se zasílá ve dvojím vyhotovení útvaru, který případ vyšetřuje, jednkrát se zakládá na útvaru, kde je psovod se psem zařazen, jeden výtisk si ponechá psovod. Na konci každého pololetí provádí každý psovod vyhodnocení použití služebního psa, kdy zpracovává statistický výkaz, ke kterému přikládá protokoly s kladným použitím služebního psa.

Za kladné použití psa se považuje:

  • pes došel po pachové stopě k pachateli
  • pes došel po pachové stopě k obydlí nebo úkrytu, kde se pachatel zdržuje
  • pes nalezl na pachové stopě předměty nebo jiné upotřebitelné stopy
  • pes naznačil ústupovou cestu pachatele, která se potvrdila svědecky nebo jiným následným šetřením
  • pes vyhledal, označil nebo zadržel pachatele
  • pes vyhledal pohřešovanou osobu
  • jakákoliv jiná činnost psa, která přispěla nebo vedla k odhalení pachatele.


Psovod musí stále i po ukončení případu sledovat jestli nebyl případ objasněn či zadržen pachatel, aby mohl vyhodnotit práci psa dodatečně jako kladné použití. Pro psovody by však bylo výhodnější, kdyby orgány, které provádí vyšetřování daly psovodovi na vědomí, že byl pachatel zadržen nebo skutek objasněn.

Jsou-li dobré podmínky a schopný psovod s dobře připraveným služebním psem, je dopadení neznámého pachatele tak rychlé, že žádným jiným prostředkem není možno takového výsledku docílit. Mnozí policisté a kriminalisté se dopouštějí hrubých chyb tím, že řádně nevyužijí část stopy vypracované služebním psem, tedy kdy pes naznačí příchodovou nebo odchodovou trasu pachatele.

Při průzkumu rozsáhlého terénu pes provádí průzkum od pomyslné osy postupu na levou i pravou stranu do hloubky přibližně 60 až 80 metrů. Při rozsáhlém prostoru je vhodné si terén rozdělit na sektory a tyto následně postupně prohledávat. V těžko prostupném terénu je vhodné ze psa sejmout obojek a další předměty jako postroj apod., aby nedošlo o zachycení psa a k jeho zranění. Po prohledání každého sektoru se nechá pes odpočinout a v teplém počasí se psu podává voda. Při průzkumu terénu pes nalezené předměty přináší, velké věci, které nemůže uchopit a přinést označí štěkotem.

Obdobný postup je i u vyhledávání nábojnic. Je vhodné si prostor rozdělit na jednotlivé čtverce o rozměru cca 5 x 5 metrů. Po prohledání každého čtverce se pes nechá odpočinout. Je vhodné psa k vyhledávání nábojnic motivovat hozením cvičné nábojnice.

Při pátracích akcích se psovod se psem pokusí nejprve vyhledat a zachytit pachovou stopu, případně se pokusí ji při průzkumu terénu vyhledat a následně sledovat. Jinak je prováděn průzkum terénu s cílem najít osobu. Při nálezu osoby má pes osobu vyštěkat. Vhodná je spolupráce s vrtulníkem vybaveným termovizí.

4.2 TAKTIKA POUŽITÍ PSA NA OBRANNÉ PRÁCE

Policejní psi jsou cvičeni k nalezení a zadržení pachatele, nikoliv aby útočili na své okolí. Služební výcvik učí psa vyhledat a označit ukrytého pachatele nebo ho zastavit a zadržet do příchodu psovoda. Obranný pes je nejčastěji používán při hlídkové a obchůzkové službě, zejména v noční době. Pokud je to možně, je vhodné psa před použitím na obranné práce aktivizovat - připravit ho.

Služební pes se nejčastěji používá k těmto obranným pracem:

  • a) k zajištění eskort
  • b) k průzkumu objektu nebo terénu za účelem nalezení a označení ukryté osoby
  • c) k ochraně psovoda nebo členů hlídky
  • d) k zadržení osob
  • e) k likvidaci výtržnosti a k likvidaci rvaček
  • f) na nástrahy
  • g) při zajištění rekonstrukcí a vyšetřovacích úkonů

Hladké zadržení na Policejním přeboru v Dobroticích 2001Při eskortě osob používáme psa zpravidla s náhubkem. Psovod se psem by měl jít jako první za eskortovanou osobou, kdy pes jde na vodítku u nohy psovoda nebo před psovodem. Před započetím eskorty je policista povinně poučit eskortovanou osobu o průběhu eskorty a o způsobu chování eskortovaného. Rovněž ho poučí, že v případě útěku nebo útoku na policisty bude použit pes bez náhubku. Pes je schopen zakročit i v náhubku. V případě útěku eskortované osoby, policista osobu vyzve dle zákona k zastavení s výstrahou, že bude použit služební pes.. Od výzvy s výstrahou může policista upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví osob a služební zákrok nesnese odkladu. V případě neuposlechnutí použije policista služebního psa jako donucovacího prostředku dle § 38 zákona č. 283/1991 Sb.

Při průzkumu objektu nebo terénu (například při oznámení napadení objektu signalizačním zařízením) je nutné si uvědomit, že policisté, psovod i pes vstupují zpravidla do neznámého objektu a jsou v nevýhodě oproti pachateli. Postup a pohyb policistů včetně psovoda při zákroku průzkumu objektu musí být tedy obezřetný, psovod musí být připraven na možný útok ze strany pachatele. Při průzkumu větších prostorů pes musí pracovat samostatně a a spolehlivě na povely (pokud možno na tiché povely). Pes nesmí zbytečně štěkat. Psovod se musí pohybovat tak, aby se nevystavil případnému útoku zločince a aby v takovém případě mohl tento útok odvrátit nebo aby nemohl být zasažen střelou ze zbraně. Měl by vždy stát tak, aby byl krytý neprůstřelným materiálem.

Nikdy nemůžeme plně spoléhat na psa. Pes může pachatele přejít, nemusí ho vzhledem k proudění vzduchu ucítit. Pes je jen pomocný prostředek a není to stroj. I pes může selhat. Před vstupem do objektu je nutné provést zajištění objektu - únikové cesty a objekt z střežit. Před vstupem do objektu vyzve policista osobu, aby opustila úkryt s výstrahou, že jinak bude použit služební pes. Je na úvaze psovoda zda psa vyšle s náhubkem nebo bez. Dále psovod postupuje dle zákona o Polici ČR. Použití služebního psa je hodnoceno jako donucovací prostředek.

Při ochraně psovoda nebo členů hlídky pes pracuje samostatně na podnět útoku proti zasahujícím policistům. Psovi by neměl být nikdy znemožněn výhled a při střežení osoby nebo při prováděné kontrole policisté nesmí křižovat prostor mezi psem a osobou. Služební psy je vhodné zařazovat do akcí, kdy jsou prováděny kontroly cizinců na ubytovnách a pod., kdy pes působí jako morální prostředek a rovněž tak zajistí ochranu zasahujících policistů.

K zadržení osoby se pes vysílá bez náhubku. Je důležité, aby byl pes dobře zorientován. Pes by měl být i dobře ovladatelný a na povel by neměl provést zákrok. K použití psa platí ustanovení o donucovacích prostředcích. Psovodi se psy jsou tím nejefektivnějším nátlakovým prostředkem. Pes je totiž psychologicky účinnější než zbraň policisty. Pes je rovněž mírnějším prostředkem než zbraň a nezpůsobí taková zranění. Další výhodou je, že i psa vyslaného na zadržení pachatele lze ještě zastavit, ale střelu již ne. K použití střelné zbraně je potřeba být dobrým střelcem, ale pes zadrží i kličkujícího pachatele. Poslední výhodou použití psa před zbraní je, že střelnou zbraň nelze použít, pokud by mohlo dojít k ohrožení nezúčastněných osob. Pes však běží vždy jen za utíkajícím pachatelem a pokud se pachatel v poslední chvíli zastaví, pes ve většině případů nezakročí a jen osobu střeží do příchodu psovoda.

Na likvidaci výtržností a rvaček je vhodné používat velmi dobré obranné psy. Psi se využívají při demonstracích, sportovních nebo kulturních akcích, ale také při sjednání pořádku ve vlacích nebo v restauracích. Všechny tyto zákroky jsou velmi náročné na psychiku psa - uzavřený prostor, dav, hluk, petardy, dýmovnice, létající předměty. Před použitím psa je nutné osoby řádně vyzvat s výstrahou, že bude použit pes. Psi se používají i pod jednotným velením. Psi jsou zařazováni i do pořádkových jednotek.

Použití psa při demonstracích nebo při nepokojích na sportovních stadionech - fotbalová utkání. Psovodi musí být psychicky odolní s pevnými nervy, nesmí se nechat vyprovokovat k emocionálnímu zákroku nebo k použití psa. Psi by měli být navykáni pracovat v prostředí kde je křik, ohlušující petardy, dým, oheň, dým z hořících materiálů. Cvičen by měl být zákus do kterékoliv části těla figuranta. V některých prostorech pes nemá možnost provést zákrok na ruku. Doporučuji v nácviku nepoužívat ochranné rukávy vzhledem k minimalizaci nežádoucích spojitostí a přibližující se tak výcviku reálné situace. Rukávy používat jen pro zkvalitnění zákusu. V žádném případě neprovádět průzkum terénu nebo objektu s označením osoby na rukáv. Pes je mírnějším prostředkem proti násilí, působí nejen nátlakově, ale i preventivně, jako odstrašující prostředek.

Belgická policie zaznamenává při použití psů výrazně méně zraněných osob, a to jak na straně fanatického davu, tak na straně policistů. Pes budí respekt a agresoři se raději uklidní, avšak proti policistovi bez psa často zaútočí. Profesionální demonstranti a protestující osoby vědí, že policisté mohou použít zbraň jen jako krajní prostředek při bezprostředném ohrožení života, a to ještě za podmínky, že nebude ohroženo zdraví a životy nezúčastněných osob. Agresivní jedinci se snadno ukryjí mezi ty slušnější. Policejní zákroky jsou tak velmi obtížné a policisté jsou vždy v nevýhodě. Policisté musí snášet útoky a nadávky bez adekvátní obrany. Jiná situace nastává při použití psovodů se psy. Pes je jednak mírnějším prostředkem ve srovnání se zbraní a reaguje především na agresivní jedince, kdy slušné demonstranty neohrozí. Demonstranti mají zájem bojovat jen s policisty, ale při setkání se psy od úmyslu upouštějí. Při zákroku bez psů dochází na obou stranách ke zranění, při použití psů jen výjimečně.

Psi jsou využíváni i na nástrahy. Nástrahou se rozumí skryté a plánovité použití služebního psa, v případech, kdy je prováděno opatření k dopadení pachatele na předpokládané trase pohybu nebo výskytu. Nástraha se provádí většinou ve formě skryté hlídky se psem, která zajišťuje například možnou únikovou cestu pachatele nebo místo, kde bylo nalezeno odcizené vozidlo a dá se očekávat, že se pachatel na místo vrátí. Na nástrahy jsou využíváni klidní a tiší psi, aby neprozradili hlídku. Pes avizuje v dostatečném předstihu příchod osoby. V případě pokusu o útěk je pes použit k zadržení.

Při rekonstrukcích a vyšetřovacích pokusech je vhodné psa využít k zajištění obviněné nebo odsouzené osoby. Snižuje se tak riziko útěku osoby, pes působí preventivně a v případě potřeby je schopen zakročit.

Policejní hlídkový psi jsou určeni k ochraně policistů, nahrazují i dalšího člena hlídky a šetří tak lidskou sílu. Jsou využíváni především v pěších hlídkách velených do nepřehledných lokalit jako jsou parky, odstavné plochy, odstavené železniční vagóny, různá staveniště, do nepřehledného terénu v povodí řek. Dále jsou zařazováni do zásahových skupin a pořádkových jednotek k posílení jejich údernosti. Jejich náplní je avizace na místě a za pochodu, obrana psovoda a členů hlídky, zamezení útěku předváděných nebo zadržených osob nebo při rekonstrukcích a vyšetřovacích pokusech.

Psa lze použít i jako morálně působícího prostředku. Pes působí depresivně již pouhou svou přítomností na pachatele různých trestných činů i na ty, kteří teprve mají v úmyslu zákonná ustanovení porušit a narušit tak pořádek a bezpečnost. Ve většině případech pes působí především jako prevence a k použití psa nedochází. Policista, kterého doprovází pes i snadněji navazuje kontakty s občany při prováděném šetření. Dá se říci, že pro obyvatelstvo je policista se psem něčím neobvyklým.

Po použití psa na obranné práce sepíše policista úřední záznam. V případě, kdy je pes použit jako donucovací prostředek je policista povinen sepsat záznam o použití donucovacích prostředků a vyrozumí přímého nadřízeného. Pokud dojde při zákroku ke zranění osoby musí policista poskytnout první pomoc a zajistit odborné ošetření.

Policista by si měl uvědomit před vysláním psa za neprůhlednou překážku, že zde můžou ležet na zemi nebezpečné předměty, o které se může pes zranit. V poslední době dávají lidé do vrchní části zídek střepiny skla, hřebíky apod. Je nutné nejprve zkontrolovat kam psa vysíláme a zda se nemůže zranit. Aby jsme psa ochránili před zraněním, přehodíme přes zeď nebo plot s ostnatým drátem bundu, deku apod.

Vhodné je psy označit například bílým obojkem, obojkem s nápisem Policie, nebo postrojem s nápisem Policie. Veřejnost pak ví, že se jedná o policejního psa. Na veřejnosti by měl být v obydlených částech pes voděn na vodítku a s náhubkem.

Agresivita a ozbrojenost pachatelů trestných činů stoupá, proto je důležité, aby první v kontaktu s pachatelem byl pes. Vyššímu počtu dokončení rozpracovaných případů, úspěšně započatých právě psem, brání naše legislativa, která se jen velmi pomalu přibližuje osvědčeným praktikám států Evropské unie.

Nejen pes ale i psovod potřebuje nacvičit různé situace a vypozorovat a citlivě vnímat reakce psa. Psovodům chybí jejich vlastní taktická připravenost. V šeru v silném hluku a při fyzickém útoku se musí umět rychle zorientovat a správně rozhodnout. Zde není čas na přemýšlení. Taková reakce musí být automatická a ve zlomku času. Pokud tomu tak není, pak často psovod pokazí při zákroku více než pes. Těch chyb je mnoho, ale mezi nejčastější patří ztráta situačního přehledu tím, že psovod vstoupí hluboko do místnosti. Hůř se pak orientuje i pes, a oba se tak stávají snadnějším terčem útoku předměty i osobami. Psovod nemůže při průzkumu objektu stát ve vstupních dveřích neosvětlené haly, neboť by se stal snadným terčem ozbrojence ukrytého někde v zákoutí. Psovod musí být stále chráněn krytem.

Doporučuji nácvik i se zbraní v ruce. Při zákroku proti pachateli není čas psa držet za obojek nebo vodítko. Rovněž je dobré vyzkoušet výkon služby a standardní situace s dalšími policisty. Například bezpečnostní prohlídka a eskorta osoby, kterou provádí jiní policisté než psovod a psovod je pouze jistí.

Výcvik by měl být veden k praktickým podmínkám a na ukryté ochranné prostředky nebo na obleky typu Ring. Vhodné je do výcviku zařadit i praktické prověrky v pachových pracích.

Ve službě jsou psovod se psem odkázáni sami na sebe a oba musí řešit i neočekávané situace. Často je psovod povolán až jako poslední prostředek. Při využití služebních psů při demonstracích a dalších úkonech se musíme vyhnout místům, kde jsou použity slzotvorné prostředky, které u psů způsobují vážné zdravotní problémy.

4.3 TAKTIKA POUŽITÍ PSA NA SPECIÁLNÍ PRÁCE

Co se týká taktiky při použití psů na speciální práce, není rozhodující zda pes pracuje na volno nebo na vodítku. Vždy však pracuje bez náhubku. Jen při vyhledávání výbušnin by pes neměl mít ani obojek ani jiné výstrojní součástky. Psi nález označují naučeným způsobem. Reakce psa by měl znát psovod a podle nich řídit prohlídku podezřelých prostorů, vozidel nebo předmětů. Před použitím psa u vyhledávání výbušnin a NVS provede nejprve psovod běžnou vizuální kontrolu objektu - vozidla. Po ukončení práce psovod sepíše úřední záznam. Při použití psa je vhodné na závěr provést založení látky a provést tak kontrolní označení. Pes se tak učí, že při každém použití musí látku najít.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA